Když se řekne mikroskop, představíme si vědce, sedícího nad touto technickou hračkou, pozorujícího cosi na podložním sklíčku a tvářícího se velice zaujatě. Mikroskop je technikou, která umožňovala a umožňuje záchranu mnoha lidských životů. Když přijdete k lékaři, odebere Vám vzorek něčeho, například krve a ten pošle do laboratoře, kde si ho laborant prohlídne pod mikroskopem a výsledky zase zašle Vašemu lékaři. Ten díky tomu ví, co Vám v krvi schází či přebývá a díky tomu Vás může účinně léčit. Díky tomu Vám nasadí správná antibiotika či jinou léčbu.

Mikroskop je přístroj, který mnohonásobně zvětšuje cokoli, co pod něho dáte. Dokáže vše zvětšit tak moc, že lékaři si dokonce mohou prohlédnout naše DNA a s určitou další technikou ho i pozměnit. Je to zázračná zvětšovací věcička, která umožnila bohužel i zabíjení lidí po tisících tím, že umožnila výzkum a vývoj některých látek, které se dají rozšířit prostřednictvím pitné vody či vzduchu a zasažené obyvatelstvo zemře na určitou nemoc, která tak byla rozšířena. Je to mocnější zbraň, než jakákoli atomová bomba, zároveň je to technická pomůcka, zachraňující životy současné i budoucí.

Dnes už je oproti dřívější době, mnoho druhů mikroskopů. Dříve byl optický mikroskop, následován byl mikroskopem paprskovým, ale dnes již jsou i mikroskopy elektrické. Vývojem mikroskopu se v historii zabýval Galileo Galilei a další velcí pánové historie v sedmnáctém století. Mikroskop se skládá ze stativu, který drží jeho tělo a stolek. Jeho součástí také bývá osvětlení a šroubování pro úpravu zvětšení. Dále ho tvoří čočky, které tvoří objektiv a okulár. Pod mikroskopem vzniká převrácený obraz skutečnosti. Dnes již máme mnoho druhů mikroskopů, každý z nich, je vhodný trochu k něčemu jinému. Nebýt mikroskopu, mnoho lidských, především lékařských oborů by nebylo schopno takových pokroků, které dnes umí.